Zrušme daň z přidané hodnoty na zdravotnický materiál a další pomůcky pro pacienty, navrhují odborníci. Levnější by tak byly například čočky, berle, inkontinenční pleny nebo rentgeny. Miliardy korun by ušetřily i nemocnice.
Za tyto peníze by mohla deset měsíců pohodlně pracovat celá fakultní nemocnice v Hradci Králové. Stejná částka by stačila i na biologickou léčbu pro třicet tisíc pacientů s rakovinou. Řeč je o osmi miliardách, které stát každoročně vybere na dani z přidané hodnoty za prodej zdravotnického materiálu. Místo toho, aby peníze zůstávaly nemocnicím a pojišťovnám, ale putují do státního rozpočtu. Experti proto nyní navrhují: zrušme ji.
Ceny léků totiž letí nahoru a skokově zdražují i energie a nemocniční materiál. Po větších částkách na výplatnicích volají také lékaři a sestry. Ministerstvo zdravotnictví proto usilovně hledá cesty, jak do systému přisypat peníze. Například tím, že zvýší spoluúčast českých pacientů. „Přitom by bohatě stačilo, kdyby stát přiškrtil právě ty kanály, kterými miliardy ze zdravotnictví naopak odtékají. Například ve formě zmíněné daně z přidané hodnoty,“ uvádí právník a spoluautor zákona o zdravotnických prostředcích Jakub Král.
Nemocnice totiž podle něj kvůli dani zbytečně přicházejí o miliardy. S každým stentem, obvazem či rentgenem zaplatí i jednadvacetiprocentní daň. „Pomůcky na poukaz, které si pacienti vyzvedávají v lékárnách či prodejnách zdravotnických prostředků, jsou zase zatíženy patnáctiprocentní daní,“ přibližuje. Balík s inkontinenčními plenami pro ležící pacienty tak stojí 553 korun místo 470. Inzulínová stříkačka zase kvůli dani vyjde na 203 korun místo 189.
Lidé už na to nemají
Experti z Národní ekonomické rady vlády s ním vesměs souhlasí. „Obecně jsem sice proti daňovým výjimkám, tuhle debatu si ale dokážu představit,“ napsal serveru Lidovky.cz například ekonom a ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod. Změna by se ale podle něj musela nastavit tak, aby nemocnice skutečně nakupovaly levněji a domácnosti měly nižší doplatky za poukazové prostředky. Rozhodně by na ní neměli vydělávat jen výrobci, kteří si ceny do původní výše s daní dorovnají.
Podobně se vyjádřili i šéfové českých nemocnic a pacienti – tedy ti, kdo zdravotnické pomůcky nakupují. „Určitě by nám to pomohlo. Třeba cétéčko dnes stojí kolem třiceti milionů korun, s daní je to o šest milionů víc. Rozdíl v nákladech by byl tedy obrovský,“ řekl například ředitel Nemocnice v Jablonci nad Nisou Vít Němeček. Milionové částky by podle něj špitál uspořil i na běžném medicínském materiálu, jako jsou obvazy nebo inkontinenční pleny. „Naše nemocnice totiž takových pomůcek spotřebuje ročně za desítky milionů,“ přiblížil. Uspořené peníze by nemocnice vložila opět do léčení pacientů.
Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy už měla taková změna přijít dávno. „Lidé totiž kvůli sílící energetické a cenové krizi na své pomůcky nemají. Přitom se bez nich jako pacienti neobejdou, je to pro ně životní nutnost,“ řekl. Ředitelka pacientské Koalice pro zdraví Jana Petrenko doplnila, že do problémů už se dostávají i domovy seniorů, které pro své klienty zdravotnické pomůcky nakupují. „Stát, který daň z těchto výrobků vybere, přitom později tyto domovy složitě dofinancovává,“ připomněla.
Možnost otevřela novela evropské směrnice
Ministerstvo zdravotnictví už proto o zrušení daně z přidané hodnoty na zdravotnický materiál uvažuje. „Debatě se určitě nebráníme,“ přiznal jeho mluvčí Ondřej Jakob.
Snížení či úplnému osvobození od daně totiž nahrává i novela evropské směrnice, která přesun zdravotnického materiálu do nižší daňové sazby nově připouští. „Zatímco v minulosti tato směrnice stanovila, že mohou do zvýhodněné sazby spadat jen pomůcky pro invalidy, tedy například vozíky či slepecké hole, dnes tam lze přesunout prakticky všechny zdravotnické prostředky. Členské státy klidně mohou od daně osvobodit i přístrojovou techniku a spotřební materiál,“ vysvětluje právník Jakub Král, který na ministerstvu zdravotnictví působí i jako člen rozkladové komise. Některé státy už se proto podle něj do změny daňové legislativy pustily. „Způsob, jak udržet stabilitu zdravotních systémů v době energetické krize a rostoucí inflace, totiž řeší úplně všechny,“ doplnil.
Jednání o změně daně z přidané hodnoty se navíc otevírá i v české Poslanecké sněmovně – několik změn chce v úsporném balíčku navrhnout ministr financí Zbyněk Stanjura. Jeho plány jdou ale spíš opačným směrem, sazby by měly u řady služeb a výrobků naopak růst. Z deseti na patnáct procent by se měly zvednout třeba stravovací služby, vodné a stočné, lázeňské procedury nebo kulturní a sportovní akce. Ve sníženém daňovém pásmu by mělo podle šéfa resortu financí zůstat už jenom zanedbatelné množství výrobků. „A to takových, které plní nezpochybnitelnou sociální úlohu,“ řekl Zbyněk Stanjura České televizi.
Většinu zboží čeká naopak zvýšení daně
K nápadu osvobodit od daně z přidané hodnoty zdravotnický materiál se proto jeho resort staví spíš vlažně. „DPH je daní sdílenou, což znamená, že snížení výnosu této daně by negativně pocítily všechny obce bez ohledu na to, zda se podílí na financování domova pro seniory, nebo ne,“ uvedl jeho mluvčí Mikuláš Halás.
Podporu tomuto návrhu už přesto vyslovila část poslanců sněmovního zdravotního výboru. „Pro sníženou či nulovou sazbu na zdravotnické prostředky bych určitě zvedl ruku,“ řekl například lidovecký poslanec a současně lékař Vít Kaňkovský.
Lidé v Česku aktuálně platí tři sazby daně z přidané hodnoty. Nejvyšší jednadvaceti-procentní sazba pokrývá většinu zboží a služeb, od oblečení až po elektřinu. Do této sazby spadají podle Jakuba Krále také zdravotnické přístroje a další medicínský materiál, který nakupují nemocnice. Patnácti procenty stát daní například potraviny. Jsou sem zařazeny i zdravotnické pomůcky, které pacientům vydávají lékárny či prodejny zdravotnických potřeb a na které přispívají pojišťovny. Nejnižší desetiprocentní daň je například u léků, stravování či ubytování.
Autor: Veronika Rodriguez
Zdroj: http://bit.ly/3WblnyY