Úhrada zdravotnických prostředků v akutní lůžkové péči je citlivým tématem od vzniku úhradového katalogu tzv. zvlášť účtovaného materiálu (ZUM). Jeho historie obsahuje i mnoho absurdit. ZUM například nebyl nikdy řádně definován. ZUMem tak je ten výrobek, který někdo uvede na libovolném registračním listu výkonu do položky ZUM. Vzpomínám si, že již před lety byl pro zařazení do číselníku ZUMů požadován kód zdravotního výkonu. Ale registrační listy těchto výkonů nebyly veřejně dostupné. Přesto dodavatelé přihlašovali své prostředky do úhradového katalogu a na VZP se nikdo nedivil, kde tyto kódy vzali. V současnosti jsme se posunuli k jiné absurdnosti. Zápis prostředku do katalogu je vyžadován proto, aby poskytovatelé mohli příslušné prostředky jako ZUMy vykazovat zdravotním pojišťovnám. Jde však jen o zbytečnou statistiku, kterou nikdo k ničemu nevyužívá. Na základě těchto výkazů se totiž nic nehradí ani nekontroluje.
Jak k této situaci došlo? Ministerstvo zdravotnictví úspěšně dotáhlo do konce projekt CZ-DRG, na jehož bázi se přenáší stále podstatnější část úhrad akutní lůžkové péče. Zdravotní pojišťovny tento proces poněkud zaspaly a nevybudovaly si efektivní kontrolní mechanismy. Zatímco způsob úhrady péče vychází z mezinárodně ověřených principů, mechanismy pojišťoven jsou nastaveny na výkonové úhrady z konce 90. let. Uveďme si hypotetický příklad: Prodražení jedné DRG báze vstupem dražšího ZUMu nepovede k vyššímu čerpání úhrad v systému, protože zvýšením relativní váhy jedné DRG báze dojde automaticky ke snížení relativních vah ostatních. Pojišťovny nicméně provádí absurdní mikromanagement a marně se snaží pomocí katalogu ZUM nevpustit do systému veřejného zdravotního pojištění šroubek, který je o procento dražší než ten od jiného dodavatele. Marně se totiž vysilují regulací, která jim žádnou úsporu nepřinese. Přitom jim unikají daleko podstatnější prvky nově nastaveného systému. Jmenujme například strategii tvorby DRG bází. Proč máme báze pro otevřené výkony a pro výkony laparoskopické, lze pochopit. Proč ale vznikají báze pro robotické výkony, když robotická chirurgie argumentuje, že je vlastně úspornější odnoží laparoskopické? Budeme jediný DRG systém s takto nastavenými bázemi pro robotickou chirurgii na světě? Nestačil by k identifikaci marker? A takových příkladů by se dalo uvést více. Spadá sem i problém uměle vytvářených neadresných zpětných bonusů, které úhradový katalog ZUM výrazně podporuje. Někdo zaspal. Vývoj však nelze zastavit a vše se posouvá vpřed.
Autor: Aleš Martinovský
Comments